Jak to vše začalo ...

V roce 2015 se mi naskytla možnost vycestovat s kamarády do Ugandy. Neváhal jsem, taková příležitost se nedá odmítnout. Začal se mi plnit sen. Byl jsem plný nadšení ale i obav, byl to můj první let. Zvládnul jsem to. Byl jsem v Ugandě. Realita, která se mi naskytla hned po vystoupení z letadla předčila mé očekávání. Vedro a strašné vlhko. Kde jsou ale ti chameleoni, za kterými jsem vážil ne malou cestu ? Jako správní dobrodruzi jsme byli vybaveni stany . Hotel to není ono, chceme být přímo tam, kde jsou zvířata. Domluvili jsme si pěkné místo v jedné vesnici, kde nás domorodci za malý úplatek vzali pod svou ochranu. Hned po příjezdu do vesnice nám místní ukázali dospělou samici Chamaeleo gracilis a několik dospělých Trioceros hoehnelii. Teprve jsem zjišťoval, že chameleony není vůbec jednoduché najít a musí se za nimi cestovat stovky kilometrů. Vesnici jsme po dvou dnech opustili a pokračovali směr Ruwenzori. Po několikahodinové cestě v zapůjčeném terénním autě Land Cruiser jsme byli v cíli. Krása stíhala nádheru a já už pokukoval po chameleonech. Jak je známo, chameleoni se nejlépe hledají, když spí a tak jsme hned se setměním vyšli do terénu. Měli jsme štěstí, uviděl jsem jako první samici, Trioceros johnstoni. Udělali jsme několik snímků a šli hledat dál, bohužel tuto noc už bez úspěchů. Druhý den jsme se vydali na denní túru po místních stezkách. Vedro jak v pekle, slunce pálilo do zad a já myslel, že mám přinejmenším úpal. Zachránil mě velký list banánovníku, který jsem utrhl a použil jako slunečník. Ten den jsme našli několik majestátních samců Trioceros johnstoni a pár kusů Kinyongia xenorhina a Triocero ellioti. Byl to nezapomenutelný zážitek a já věděl, že to je teprve začátek mých cest, potřeboval jsem vidět další druhy a místa.

 

Po dlouhé pauze mi volá kamarád, s kterým jsem byl v Ugandě, že jsou levné letenky do Tanzanie. Slovo dalo slovo a letenky jsme měli rezervované. Tentokrát jsem s sebou vzal i přítelkyni, aby viděla, co vše musím přetrpět v těchto končinách ????. Tanzanie je daleko turističtější a dostupnější země než Uganda, je to tu všechno jednodušší, profláknutější a dražší. Je tu ale taky spousta druhů chameleonů, známých i neznámých, dosud nepopsaných a to je to, co mě na cestách za chameleony také nejvíce láká. Třeba se někde ještě schovává nějaký nový druh, který nikdo ještě neobjevil . Navštívili jsme nádherné pohoří Udzungwe, bohužel jsme neměli štěstí a chameleonů jsme moc nenašli. I tak jsem ale nějaké to štěstí měl a viděl Chamaeleo dilepis a Rh. brevicaudatus. Po několika neúspěšných dnech v Udzungwe jsem kontaktoval mého kamaráda Peťka , který má Tanzanii projetou křížem krážem a ví kde co lítá. Dal mi výborný tip, Usambara – Amani . Kouknu do mapy, fíha 500km do cíle a 9h podle gps. Ve skutečnosti je to asi o 5 hodin více, ale když se jede za chameleony, tak se tohle nemůže řešit, prostě se jede ! Do Amani jsme dorazili pozdě večer, vyřízení jsme šli zrovna do peřin. Druhý den jsem hledal chlápka jménem Rasta, podle Peťka odborník na chameleony. Měl jsem jeho fotografii, tak to nebylo zase tak složité, ukázal jsem ji prvnímu člověku, který se naskytl a vše bylo hned jasné, za chvíli je tady. Opravdu přijel a v ruce svíral mládě Ch. dilepis. Věděl jsem, že jsme na správném místě a měl z toho neskutečnou radost, že konečně uvidím zajímavé druhy a budu je moct pozorovat v jejich přirozeném prostředí. První den, první procházka s Rasstou a už jsem měl fotografie malého druhu Kinyongia tenuis, velkých dvourohých Kinyongia metschiei a mešních Kinyongia vosseleri. Večer jsme se vydali do lesa, kde jsme našli nepřehlédnutelné Trioceros deremensis a zástupce trpasličích chameleonů Rh. temporalis a Rh. brevicaudatus. Toto místo mi zůstalo v srdci a já jsem ho navštívil ještě několikrát, už řádně vybavený teploměrem a vlhkoměrem.

V roce 2018 jsme také navštívili Mauricius, kde jsem se poprvé setkal s chameleony Furcifer pardalis, které také sami chováme a rozmnožujeme. Měl jsem to štěstí, že jsem našel samici, jak zahrabává vajíčka. Ve starší dostupné literatuře se dočtete, že samice zahrabávají vajíčka několik desítek centimetrů až metr hluboko. Světe div se, ale tato samice měla vajíčka hluboko maximálně 10cm . To nám také napomohlo při inkubaci těchto chameleonů a už tolik nedbáme na stabilní teploty při inkubaci a snažíme se simulovat výkyvy teplot tak, jak tomu je během dne a v noci nebo podle ročního období.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení